V pradávných dobách, tak asi před třiceti lety, kdy jediným československým vývozním artiklem byly olomoucké tvarůžky a také obuv vyrobená v původně baťovském závodě n.p. Svit Gottwaldov, která při dlouhodobém nošení získávala podobný odér jako prvně uvedený produkt. Lidé se měli rádi a žili tak nějak spokojeně. Svět ještě neznal internet. Možná, že o praprapradědečkovi dnešní sítě sítí tehdy vědělo pár vyvolených odborníků z armádních kruhů, ale většina společnosti žila svým bezstarostným životem.

Aby si náruživý pařan mohl na TV obrazovce zahrát jednoduchou hru, musel se nejmíň 5 minut nechat obšťastňovat vrzavými zvuky linoucími se z magnetofonu, s nímž byl počítač ZX Spectrum, tehdejší vrchol herní techniky, propojen. Například hru, při níž jedna krátká vodorovná čárka ovládaná uživatelem šipkami na klávesnici odrážela míček proti zdi a za pomoci tohoto míčku měla ve zdi bourat jednotlivé cihly. V dnešní době to vypadá jako neuvěřitelná nuda, ale věřte nebo ne, člověk se královsky bavil.

Mladí lidé si dnes ani nedokážou představit tu dobu krásně línou, kdy telefon s pevnou linkou byl jen jeden v paneláku a o mobilech se nesnilo ani těm největším odvážlivcům na Správě pošt a telekomunikací. Dobu, kdy slečny, dámy, dívky a ženy nedočkavě pročítaly výtisky Mladé Fronty, Svobodného slova a ty katolicky orientované Lidovou demokracii. Mezi informacemi o překonání pětiletky během čtyř měsíců a vyrobení 754. traktoru tam hledaly inzeráty typu: Seriózní starší muž mladšího vzhledu rád pozve mladší ženu na výtečnou brazilskou kávu. Zn. jen vážně. Každý správný mladý muž zase hltal každé slovo rubriky Dopisy pro Sally určené čtenářům časopisu Mladý svět. Jsa přistižen při čtení dotazu „Milá Sally, je mi již 15 let a stále mně nerostou prsa. Můžeš mi, prosím, poradit, co dělám špatně a jak dlouho mám ještě čekat ? Jarda.“ , nevěděl, kam s očima a červenal se až za ušima ještě celý týden.

Kdo zkusil na inzerát odpovědět, tomu začaly chodit dopisy od krásných (pravda, spíš v to doufal) dívek a slečen. Fotografiemi redakce většinou šetřila. Ať již byl důvodem přirozený ostych inzerentů nebo fakt, že si snímky redakce schovávala zejména pro návštěvy potentátů a svazáků, pro oslavy sklizní, dožínek, kombajnů či mlátiček a pro rubriky Slaví či Vzpomínáme. Při pročítání inzerátů člověk dával přednost většinou ženám s minimem pravopisných chyb a vousů a se zajímavým literárním projevem.

 

A jak to vypadá se seznamováním dneska?

Internet se nám plete úplně všude: do podnikání, do sportu, do politiky, do vědy, do školství i do zábavy a… do vztahů. A na rovinu: vztah a zábava – není to vlastně totéž? Protože tak to na internetových seznamkách trochu vypadá.

 

Za pomocí špičkových českých psychologů, majitelů seznamek a několika desítek zhrzených žen i mužů jsme připravili pár zlatých pravidel, která vám umetou cestičku vedoucí k úspěšnému seznámení s tím nejlepším protějškem. Berte je s rezervou!

 

MUŽI RADÍ ŽENÁM

1. Registrace na deseti různých seznamkách se stejným textem, stejnými fotkami a různými mírami vám sice vážnosti nepřidá, ale rozhodně zvýší šanci na setkání s vyvoleným. Nedělejte si starosti s tím, že vás považují za zoufalku, která – ve snaze ulovit toho nejlepšího – rozhazuje sítě všemi směry. A když zkusíte zabrousit do lovišť

ještě nedotčených, panenských a budete inzerovat tam, kde by to nikdo nečekal (např.

na serveru věnovaném krátkým palným zbraním), úspěch se zcela jistě dostaví.

 

2. Dokonale vyplněný profil je krokem k úspěchu. Napište o sobě i to, co jste původně vůbec nechtěla. Jste pohodářka, vtipálek nebo hloubavý introvert? To je ale sakra málo! Návštěvník vašeho profilu musí o vás vědět úplně všechno. Napište sem všechny své záliby, životní postoje i bývalé partnery (i jejich postoje), svoje (i jejich) míry, oblíbenou hudbu a oblíbené pití (to ať pán příliš nemusí zjišťovat, na kolik ho jedna večeře s vámi přijde). Přesně specifikujte, koho hledáte. Anebo spíš ty, které nehledáte: možná, že ten

seznam bude delší, ale o to účinnější. Zkuste napsat i tzv. obrácený inzerát: hledám muže, který NIKDY nechodí na fotbal ani na hokej, NIKDY nevykouřil jedinou cigaretu, NIKDY se nezachoval nečestně a nesportovně, NIKDY nezapomene na životní výročí ani na zvednuté prkýnko na WC, NIKDY žádnou ženu ani slůvkem neurazil. Jestli takového debila (pardón – gentlemana) objevíte, tak jste kandidátem na Nobelovu cenu za společenský přínos.

 

3. Nezapomeňte na vlastní nahé selfíčko – přece ten nadržený úchyl na druhém konci kabelu nebude kupovat zajíce v pytli. Za to si roční předplatné v seznamce rozhodně nezaplatil.

 

4. Přidejte taky telefonní číslo, číslo do práce, případně na kamarádky a část příbuzných, pokud byste snad nebyla k zastižení. Adresa, místo, kde pracujete, a nějaké tipy, kde trávíte nejvíce času, také nesmějí chybět. Proč si hrát na tajemnou a ztěžovat tak stalkerům práci?

 

5. Každý muž již od prvního setkání touží vědět, kolik chcete mít dětí, jejich jména, kolik chcete mít psů a koček (a jejich jména), kde chcete bydlet, místo první dovolené

a taky kde spolu zestárnete. Pokud se tohle neobjeví ve vašem inzerátu, nikdy

„pana božského“ nenajdete.

 

6. Poslední slova vašeho inzerátu by měla odhalit vaše nitro (nemáme na mysli to, co přesně jste večeřela). Prozraďte, jak jste osamocena a proč by člověk neměl být sám. Zabrouzdejte na oblíbené stránky s citáty slavných a vydávejte je za své vlastní. Odhalte svou romantickou duši a odpovědi se k vám jen pohrnou.

 

Ženy, slečny, dámy, pokud se budete řídit našimi pokyny, zaručeně nezůstanete na ocet.

A co mužské osazenstvo? Pánové, vezměte osud do vlastních rukou a vyrazte do světa internetového seznamování. Nabízíme několik zaručených rad, jak se (ne)znemožnit a najít tu pravou.

ŽENY RADÍ MUŽŮM

1. U mužů platí přesně opačné pravidlo – čím míň, tím líp. Nikdo přece nepotřebuje vědět, co vás baví, jakou máte práci (jestli vůbec), v jakém prostoru se nacházíte (aspoň kraj by stačil). Vlastně, proč tam vůbec uvádět své jméno, že?

2. Pokud se přece jen odhodláte napsat do údajů víc než to, že hledáte ženu na trávení společných chvil, musíte v případné zájemkyni vyvolat dojem, že je vás hodna a že vy jste ten nejlepší. Malá nápověda pro nechápavé: MUSÍŠ SI MĚ ZASLOUŽIT! Uveďte všechny své dosavadní úspěchy. Od školky, kdy jste jako první usnul po obědě, přes výhru v močení do dálky, ve fotbalu s vedlejším klubem z Jedličkova ústavu, přes výhru v soutěži, kdo bude první na šrot, až po cenu Fair play za vrácení šlohnutých hodinek; přidat můžete i Grammy, Oscara a Nobelovku. Nebo Darwinovu cenu.

3. Jakmile se objeví první odpověď, neodepisujte hned. Nechte ženu pěkně vydusit, však na takového chlapáka, jako jste vy, si ona ráda počká. A takto pokračujete s každou další zprávou, odepisujte po týdnu, hrajte si s ní jako kočka s myší, staňte se pro ni božským a nedostupným. To mají ženy moc rády, to jim dělá moc dobře.

4. Až jí přece jen začnete čas od času odpovídat (jednou za dva týdny bohatě stačí, moc ji nerozmazlujte), nezapomeňte zdůraznit, jak je pro vás důležitá svoboda. V každé

odeslané zprávě nesmí chybět narážka, že byste se nerad vázal. Zodpovědnost, závazky, vztahy a děti? Proboha, to není nic pro vás, to je trochu old school, ne? Je vám teprve 45 a už mít rodinu? Neblázněte, jste mladý, plný života a hodláte si užívat. Ideální je se jednou za čas setkat, nechat si vyprat špinavé spodky, dobře se najíst, pak ukojit své tělesné potřeby a adieu!

5. I když otázky mířené na dámu jsou trochu out, přece jen stojí za to se zeptat, jak vypadá. Výška, váha, barva očí, vlasů. Hlavně aby nebyla tlustá. Přece by se nehodila k vašim 165 cm, 90 kg, pleši a pivnímu břichu nějaká slečna, co si nedrží postavu. Žena má být přece obraz svého muže.

6. Váš vztah už se posunul dál, dotyčná si vámi vydržela půl roku psát a chatovat, než z vás dostala, kde vlastně bydlíte. Blíží se den osobní schůzky a je důležité nic nepokazit. Pravidlo číslo jedna: Mluvte jen o sobě. Dáma či slečna o vás chce vědět úplně všechno. A že byste se měl zeptat i na něco jí? Proč byste uváděl dámu do rozpaků tím, že jí necháte nějaký prostor? Blbost, vždyť tady hlavní roli hrajete vy!