Jen láska nestačí

Dlouhodobá láska

Seznámení a vztahy jsou neuvěřitelně složité a plné paradoxů. Existují páry, které se milují, touží po sobě, a přesto se jejich vztah po určité době rozpadne. Dle mnoha odborníků je to z důvodu tzv. srážky s realitou, která lidem otevře oči a ukáže směr neslučitelný pouze s touhou a vášní. Úspěšný vztah potřebuje mnohem více.

Láska

Láska je cit, není to jen slovo. A city mají svou intenzitu, která se může měnit. Mnozí lidé se milují, že by kvůli sobě přelezli Mt. Everest, jiní se milují, protože jsou šťastní, že mají jeden druhého, ale přitom jsou schopni zralých úsudků. Mezi milenci často vzniká rozpor, kdy jim přijde, že láska, kterou dostávají, není taková jakou by si přáli. To ovšem neznamená, že to není největší láska, kterou jejich protějšek umí dávat.

  • Romantická láska

Je skvělá a jednou za život ji zažije snad každý z nás. Milenci jsou na počátku vztahu ohromeni jeden druhým, zažívají sex plný vášně. Ale stačí to? Je to na celý život? Ve většině případů ne. Důkaz budiž to, že mnoho lidí vystřídá za život více milenců. A až poté zůstávají s manželem či manželkou. Proč to tak je? Protože zažívají jiný druh lásky než romantickou.

  • Láska s respektem

I když to není žádný terminus technikus, tak láska s respektem je pojem, který je pro dlouhodobý vztah velmi důležitý. Zní to velmi zvláštně, ale vzájemný respekt, tolerance a schopnost si pomáhat je kouzlem pro dlouhodobý vztah a lásku na celý život. Toleranci ve vztahu si představme například tak, že se před partnerem nestydíme krknout si nebo vstát z postele neučesaný. To je kouzelné, nemyslíte? Respekt spočívá mj. v tom, že partnera budeme milovat vždy, chápeme jeho nálady, jeho nastavení a podporujeme ho v jeho zálibách. Pak můžeme vážně přemýšlet o vztahu na celý život.

Volbou je život

Mnoho z nás to zažilo. Bylo třeba volit mezi láskou a životem. Láska samotná byla úžasná, hřejivá a plná naplnění, ale vedle toho nám bránila v rozkvětu. Proto jsme se rozhodli jít svou cestou. Klasickým tvrzením bývá: „Si skvělou milenkou, ale neumím si představit, že bychom spolu měli děti“. Míra lásky je v tomto případě dostačující pro podporu vztahu, ale nikoli života, proto nakonec tito partneři své cesty rozdělí a jdou si za svými životy.

Na první pohled to vypadá sobecky, ale přitom to tak vůbec není. Byť volíme svůj vlastní život, tak můžeme myslet především na partnera, protože v dlouhodobém horizontu bychom ho mohli zničit, činit ho nešťastným a smutným. Úžasný je v tomto případ ze života, kdy plníme své pracovní povinnosti u člověka, do kterého se zamilujeme a zjistíme, že již nejsme schopni logických a zralých rozhodnutí, která nám brání vykonávat práci na 100%. Jde však o citové vzplanutí a my se z důvodu ochrany protějšku rozhodneme vztah ukončit.

Závěr není krutý

Sice to vypadá velmi krutě, ale přitom jde o prostou srážku lásky a života, tedy romantických představ s realitou. Dlouhodobý vztah není pouze zběsilý tlukot srdce, když vidíme svou lásku, procházkách za svitu nebo při západu slunce, držení se za ruku a večeřích při svíčkách. K vztahu života patří i starosti, povinnosti, strach a obavy o druhého. Ne vždy je to romantické, ne vždy je to jen nádherné, ale je to život. Ten přináší i složitá společná rozhodnutí, vzájemnou toleranci a respekt.

Také proto nezahazujme první romantiku, která je živena touhou jeden po druhém, ale nechme náš vztah klíčit tak, aby jsme se dověděli realitu, kterou není nic jiného než společný život plný nádherných chvil, ale i strastí, které společnými silami umíme vyřešit a vždy se posuneme dál.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *